Co stůl dělá stolem? A vědomé přestupy mezi realitami
V kalendáři se psal rok 2003, kdy únorového večera 16ti letá holka přemýšlela o hmotě - nehmotě a do toho četla Rogera Penrose - Cykly času, knihy Stephena Hawkinga a také jednu knihu s podobným názvem - Šíp času. Knihy nejsou jenom té barvy, kterou známe. Je v nich povaha za "hmotným viditelnem", to samý stůl. Jak se vpravila do úrovně vnímání skrze sebe, pořád si říkala, že jí přeci chybí matematický aparát, ale bude odhaleno..bude odhaleno, teď zatím ještě ne.
Aby po 16ti dalších letech viděla realizaci a projekci jejích tušení, které ani zdaleka nemusely být pouze její, byly zapůjčené a nachanellované pro daný moment a události prožitků. V budoucnu na to někdo kápne a bude to role toho člověka, kteří mluví ze světa již znalého matematického aparátu, avšak mu bude chybět to, co rozhodně ta dívka měla - vlastní prožitky (to není jisté, jestli si je už také nepoznal). Ačkoliv, i ty mohou být sdílené a stáhnuty z kolektivního vědomí jiné úrovně, jiné dimenze...
Ten stůl teď bude na meziatomární úrovni ohromně málo hmotný...vpravuje se dál do nitra povahy stolu. Až postupně mizelo pojetí toho, co stůl stolem dělá. :-) Civí na množství ohromně rychle kmitajících vln nahusto nasázených a jaksi podivně zavřených do hmoty...vázanost informací na hmotu (=pozornost) je komplexní informace..to dělá pevnou formu, hmatatelnou formu. Máme za to, že je tráva zelená, nebe modré...a co když někde je fialové? ;-)
Víte, ta 16ti letá holka ještě úplně nechápala, že koná funkci detektoru sama skrze sebe, tedy těch informací, jaké jsou předkládány dnes mnohými vědci a kvantovými fyziky, lapající výsledky z detektorů v CERNu. Po 16ti letech se dočkala. Tehdy si zobnula informace širšího vědomí a individuálně přeložila a prožila si to skrze sebe, poslala ji také znovu do obecného vědomí, aby se mohla narůstat její působnost. A to přivedlo se souhlasem duší několika lidí, aby se projevilo v následující podobě. Tu je odkaz na překlad a časový přenos, kdy zdánlivě jedna informace zanikla (jen se převedla :-) ) aby se později ve správný čas objevila skrze někoho dalšího. Ten pán je zčásti propojený s mým vědomím a vědomím nás všech a tak různě dle souhlasů, superpozic vlnových funkcí našich myšlenek souhlasíme a podporujeme ten jev, který se stane tou konstantou - ne zcela neměnící se :-) Já i pan Rak a další jsme přímým hmotným-nehmotným důkazem "teorie", která je praxí současně a bezesporu funguje na každý přítomný okamžik.
Povídání Jana Raka TEĎ: