Jak se dělá tlustá čára za tím, co bylo?
Téma příhodné pro konec roku, uzavření a nastartování nového roku v lehkosti. Lehce se to říká, hůř pro mnohé provádí. Je k tomu potřeba víra v lepší zítřky. Přesto se najde mezi námi hojný počet lidí, kteří mohou namítat, že nejsou schopní uvěřit po tom všem, že se něco zlepší. Mohou namítat, že dávali šance druhým, aby se mezi nimi mohly uzdravit vztahy a přes veškerou snahu to nevycházelo a znovu se spálili. Odkazují pak na Einsteinovo rčení: pokoušet se opakovat neúspěšný pokus se stejnými podmínkami a očekávat dobrý výsledek je čiré šílenství. A že nejsou pesimisté ale realisté. Také jsem realista a trochu se občas snažím odlehčit věci, ale ne falešně je zlehčovat ezo řečmi.
Chce se tu po mně to samé od některých členů z rodiny. Jenže jsem si takřka jistá, že by to bylo z donucení. Násilí na sobě, vrátilo by mně to do světa, který mě ničí. Otázka zní: Jak to udělat, aby se vlk nažral a koza zůstala celá. Aby každý vesměs dostal, co chtěl, ale mě to dál nepoškozovalo.
Všude pak slýchám rady jako, že bych měla udělat za tim tlustou čáru. Ale jak? Ono se to dotyčným chytrákům říká, když se mi minulost neustále předkládá a já ji ovšem považuji za uzavřenou. Když lidem, kterým je důležité nejvíce důvěřovat, mám najednou znovu dovolit - a opravdu jim to mám dovolit? Dovolit manipulaci, zaháčkování mě a znovu stáhnutí do bahna toho, co má být opuštěno a odpuštěno? Raději už ne! Určitě je to stejné jako za stejných podmínek opět budovat vztah, který je jednostranný, tedy odsouzený pokus k nezdaru, a očekávat (důvěřovat, věřit) v dobrý výsledek! Chce se po mně šílenství.
Na to namítám já: Odpustit jde pouze nenásilně a uznáním hodnot, kterým člověk sám vnitřně věří, aniž by ho okolí manipulovalo a nutilo, moralizovalo. K tomu je potřeba čas pro toho člověka a čas a trpělivost okolí, které na něco může čekat, ale když to neumí sdělit, těžko bude ten člověk číst jejich myšlenky. Pak je důležité dát příležitost ke komunikaci. Pakliže je to ten typ osobností olej a voda, které se nemísí, znamená to plýtvání energií. Víte po letech oba, že si neporozumíte. Potom lze odpustit a lze uzavřít minulost tlustou čarou a jít dál - ale nesnažte se mně stáhnout zase zpět a nepředkládejte mi minulost, abych se zase v tom topila.
Když půjdu dál, nebudu mít důvod se zase "nadměrně" svěřovat lidem veřejně, abych zamezovala preventivně šíření nepochopení, které pro mě představuje zdroj utrpení. A lidi někteří mi nebudou mít důvod vyčítat, že ventiluji veřejně své osobní záležitosti. Protože v minulosti se nemám jak bránit.
Sen, co se mi zdál na dnešek. Zkolaboval mi muž a už neměl tep... viděla jsem Smrtku, tak jsem začla řvát: Chodíš kolem a bojuješ tam a stínáš ty, kteří se nemohou bránit, ty svině smrtná! Já si myslela, že jsi přece spravedlivá! Mezitím se snažím muže vzkřísit. Co takhle se utkat v boji s těmi, kteří mají prostředky k obraně, heh?!
Smrtka ho tedy nechala a odešla. Už mi pár lidí vzala i kamarádům vzala jejich blízké a za poslední rok toho jaksi bylo moc nahusto.
Ano, tlustou čáru je někdy potřeba udělat, ale je to možné jen za určitých podmínek. Jinak člověk páchá z donucení, nepřirozeně na sebe nátlak, aby teda nezůstal v minulosti a nátlakově, ale ne skutečně jakože odpouští, jakože má rád, ale jen aby se neřeklo a lže sobě do kapsy a lže ostatním. Je potřeba také z druhé strany mít pochopení. Aby okolí neútočilo, že něco nemám uvnitř sebe tak, jak by chtěli, přitom pro to neudělají takřka nic. Aby se neopakovaly výčitky skrz další situace a lidi, aby se mohlo uzdravit trauma. To trauma není celou dobu moje. Ale zbytek si vážně musí vybojovat někteří lidi již beze mne. Žádné strkání mé osoby do minulosti zde nelze vyžadovat, je to podobně šílené jako očekávat pak dobrý výsledek. Na dvou židlích taky dlouho sedět nejde.
Takže tímto ukončuji starý rok a stará dramata a manipulace tím, že jich nemíním být účastník. A o novém roce nestojím o dramata nová :) Spíš o ten klid a pochopení a též tohle přeji i Vám. Ať můžeme být si podporou navzájem. A z těchto stránek již aby klidný přístav byl.