Když se setkává osamělost s posuzováním „zdravé“ míry vztahovosti
Jak to mám začít psát? Je přeci ta ne zrovna podporující
konstelace retrográdního Merkura v Rybách, což přesně nevyhovuje ve smyslu
porozumění, fungující komunikace. Takže mé sdělení pochopeno nyní stejně
nejspíš nebude. (?)
Dnes má svátek Anděla, pouštím andělskou hudbu, karta andělů
vychází "Říct si andělům o pomoc."
Tak tedy žádám anděly: "Prosím, pomozte mi směřovat sdělení
tak, aby byla správně a tím nejlepším přínosem pro každého vnímána a pochopena.
Mám obavy o upřímnost v přátelství. Že úmyslně jsou strojené situace tak,
aby mě nutily čekat déle, než vydržím, nepsat a nemluvit s těmi lidmi, s nimiž
jsem na pochybách - neubíjela je nadměrným kontaktováním ve smyslu, že to na ně
bude příliš, neboť to ozvání se jim by byla záminka pro to, aby mě hned
odmítli, upadla jsem v jejich nepřízeň (protože se opět trefuji nevhod-
této výmluvy bývalo často zneužíváno- a jsem na obtíž), protože jedna věc je
volný prostor, druhá věc, když čekám na signál a on nepřichází, tak čekám dál -
zatímco vůle důvěřovat, že mé čekání na vhodnější chvíli přinese své ovoce,
slábne.
Prosím, posilněte mou vůli a zahrňte mě podněty, které
odvrátí mou mysl od negativních myšlenek do té doby, než stav mlčení těch lidí,
na nichž mi záleží, pomine.
Vy víte, andělé milovaní, že tu je skrytý můj vnitřní pláč z osamělosti,
když katastrofa něco nerozlučného přesto musela nutně oddělit. Poměrně násilně.
Ale i taková příroda je, tak jsem se podrobila zákonitostem parametrů Vesmíru,
však to znáte. Ale jako člověk, uvězněný a podrobený biologickým procesům, to
zrovna nemívám jednoduché, navíc i v této formě u mě přetrvala funkce
rozšířeného nervového systému s vědomím. Někomu je blbě, já to cítím,
někde se něco nedaří, ano na dnešek bylo zlámáno hodně stromů a já to cítím v rameni
TEĎ.
Prosím, ulehčete mi v tomto, budu vděčná za každou tu
dušičku blízkou, která mi nezištně bude kamarádkou. Ať lidé chodí za mnou
postupně, ne naráz, neboť po jednotlivcích nejlépe i já mohu ocenit jejich
přítomnost. Ve skupinkách, kdy je energie každého jiná, to vyčerpává. Ať v tomto
rovnováha nastane."
Děkuji. Kroky k odpuštění a rozplynutí žárlivosti - kdy
ostatní se baví a já nemohu (protože je to nevhodné a to nevhodné může být
kdykoliv z hlediska druhého, když se to jeho posuzování hodí!), kdy toužím
po porozumění a sesterských energiích a nějak se to uvalí v mlčení bez
zjevné příčiny (něco stalo a já jsem teď špatná v očích toho člověka?? Že tak
najednou... a pak jsou tu pochyby v dobro lidí a má slábnoucí vůle
důvěřovat, že vše je dobré, vím, je to velký psychický blok, hodně hluboko
zarytý a někdy s velkou námahou ho překonávám, přesahuji) - tyhle kroky k rozpuštění
a proč to tam tak chodí, jsem udělala. Zase nám černá/šedá eminence brání v realizování
něčeho krásného během vstupu do jara. To není náhoda, že jaro se stáhlo a
Evropa je prosycená katastrofou větrného živlu. Vše se mě snaží oddělit, abych
zůstala sama, loď bez smyslu a bez mise - protože nemá posádku, se kterou by
mohla jak pracovat. Proto mi to hází stavy žárlivosti, osamělosti, nepochopení
toho, co je zase špatně, že já vypadám v očích lidí zle. Matrix. Jdu pálit
blesky a žhavit plasmové krystalické koule...jsem nějak napjatá z toho všeho.
A abych nezapomněla - andělům: "Prosím ještě,
zajistěte bezpečnost průběhu mého vybití se a vyrovnání, abychom nevybudily
negativní vedlejší jevy. Děkuji mnohokrát!"