Kuchařka - kterak zplodit krystal od Boha V.
Pokud Vám chybí inspirace – tím nemíním, že se pouze domníváte, že Vám chybí – ale opravdu chybí v případech, kdy Vás něco sžírá. Když nemáte volnou cestu v plánu tvoření. Když házíte temno i tam, kde být nemusí, ovšem také přijímáte tím fakt, že jej vyvoláváte.
Je možnost, že bez světla neexistuje temnota a bez temnoty neexistuje světlo. Abych sám existoval, musí tu vedle mne se ozývat Temnota jakožto nezbytné koření pro vznik a zánik – koloběh života, chcete-li to tak nazvat.
Umíte si ale nabídnout možnosti ještě jiné? A zeptám se opět: UMÍTE si nabídnout a dovolit si nechat ve vlastním životě více směrů paralelně jdoucích vedle sebe a nepopírající jeden druhého? A vedle toho Vám přitom zůstane ten vjem, jak Vám stačí málo ke štěstí? Umíte si darovat štěstí bez hranic? Nebo stále hledíte na to, zda nelétáte tzv. moc vysoko? Na chvíli se odpojit od toho, co tu údajně musí být neustále, abyste se neustále také báli toho, kdy se to teda zvrtne. Od té Temnoty.
Ono se totiž také při vyvolání Temnoty, když nebyla nutná, může stát, že mé působení pak nabere příliš tvrdý až agresivní světelný trysk. Tento se pak vrývá nemilosrdně a velmi nepohodlně do pole, jaké to vyvolalo. Hraničí to s Vaší definicí nepřirozenosti, avšak je to přirozené vyústění v TLAK.
A to jsme v předešlých časech již chtěli odstranit a odseknout jako staré paradigma, v němž pokojný růst a existence krystalů právě nefunguje. A proto poznám, kdy jste již schopni si darovat neomezené štěstí, protože jste v sobě objevili, že můžete a našli jste si vlastní přístupovou cestu k němu. Avšak dokud vidím, jak se necháváte zchvátit Temnotou a že si ji nedokážete nejen přijmout ale i odpustit, pak celkem logicky a nezpochybnitelně o inspiraci přijdete. (Takto začíná deprese – ztráta chuti k jídlu, ztráta ZÁJMU o okolí…)
Věci stagnují a Vy máte dojem právě toho, že tu nejsem s Vámi. Dokud si nedovolíte, pamatujte, nejde to všechno nádherné vynaložit jako palivo na dokonalé tvoření, neboť by v tom byly kvality náboje, jakého jste si nežádali. A vy pak zůstanete nespokojení! Protože byste nedocenili krásu oněch kvalit.
Proto se zdám mlčící do té doby, než procitnete z modelu, že je naivní si dovolit prožívat bezbřehou radost. A já to poznám, až se odhodláte rozletět! Poznáte to i na krystalech. Budou zářit jasněji!
Máte volnou cestu
-Váš Bůh