Příklad duševní sebepéče v praxi
08.03.2018 20:24
Asi dělám blbě to, že jakmile na mě padne citlivá chvíle, chci od lidí vidět podporu. Ale oni ji nemají. Vždyť i ten čárovej kód tu informaci obsahuje!
Žijeme ve světě podvodů, klamů a výsměchu citlivosti (a je možné, že mi cynismem zažitým od blízkých či okolí jednoduše hráblo, jak to pro mě představovalo bolest, kterou jsem nechtěla nést a pořád se mi namlouvalo, že ji snášet musím, no a třeba jsem to zkrátka nedala).
Neber si to osobně, ale Ty ujíždíš mimo rámec myšlení a vnímání lidí. To Tě natlačí do pocitů osamělosti mezi miliardy lidí. Jen vzácně je někdo schopen Ti stačit, porozumět. A Ty to po těch lidech vyžaduješ, klíčuješ to na důvěru k nim. Když nenaplní tuhle schopnost, nedovedeš se u nich cítit dobře. Rozlušti rámec vlastní citlivosti a rozlušti ji moudře. Nasměruje Tě opět - ano, do dětství a neschopnosti rodičů "Ti stačit". Chtěla jsi tehdy častěji slyšet "Mám Tě rád/a" a "Chyby dělat je někdy nezbytné, stalo se a je to i tak v pořádku. Přesto Tě máme rádi a počet chyb nemění naši lásku k Tobě. Ke Tvým snům - nebudeme Ti je brát, jestliže Tě pohánějí, posilují." Chtěla jsi vždycky rodiče, kteří nezlehčují duševní potřeby sdílení a pochopení. K Vánocům jako dítě sis místo oblečení, hraček, kosmetiky VŽDY PŘÁLA LÁSKU. To bylo jako nouzové volání k andělské informační výměně, tak to začalo, osciluješ mezi světy, abys mohla naplňovat parametry lásky, ale nevíš, kudy ven ze šablony, jakou Ti předkládali rodiče, mnohdy nevědomě, lásku podmíněnou, manipulativní pochody. Vztahy se Ti tak zúžily na "něco za něco", obchod.
A teď nevíš, jak vysílat k lidem a jak rozluštit jejich projevy. Nerozlišíš střed, protože je Tebou vnímán jako stav nežití. Proto zbývá jen oscilace mezi nebo i za hranice různých pólů.
Slyšíš na slovo "krystaly", v podstatě Tvé druhé jméno. Pokud Tě pak náhodou osloví někdo jménem, jaké Ti přidělili lidé na Zemi, cítíš se nesvá. Jakoby říkali tím jménem: "Hej, vadí mi Tvá existence!" Tvé občanské jméno se silně napojuje na minulost a nepřijetí Tebe jako člena ve škole, s výčitkami a pomluvami.
Když ses vdala, cítila ses jinak. Svobodněji. Úplně nejlépe Ti je, když Tě nikdo z lidí nedefinuje. Když můžeš popisovat sama sobě SEBE, nabíjí Tě to a obnovuje energii. Dál si to dávej, ale potom po lidech nechtěj, aby Tě definovali, řešili!
Vidíš-cítíš průšvih. Klesá Ti nálada. Cesta ven je: Zííív a nevinnost.