Sexualita v radostném žití
Dlouho jsem přemýšlela nad vystihujícím názvem podle energií, jaké bych do tohoto článku chtěla vložit a podělit se, hmm, abych tak řekla, ehmm...
Vlastně žádné "ehm" a zdráhání se být otevřený. Dojdeme k tomu dále. Nač si dělat další tabu?
O co jde? Do každé duše byla vtištěna základní touha, puzení po tvoření, šíření radosti a lásky, sdílení potěšení. To potom člověk z některých obrazových vyjádření aktů udělal sprosté výrazy anebo se dohodlo na slovech, která budou sprostá, tudíž autor, který jich použije, byl naočkován přesvědčením, že má cítit vinu, pocit nepatřičnosti, hanby.
Přeneseně, tohle se dostalo spojením - myšlenky, slova, činy...a tak jsou některé činy, označme je zde za soukromé, na jaké dnes veřejně poukážu, považovány za hanbaté či snad nechutné. A hned jede vzorec zneužití, prostituce, různé úchylky (což je de facto všechno, co není strohé, učebnicové vyjádření koitu, samozřejmě nejlépe v heterosexuálním páru).
Přejděme od těchto zastaralých označení, dogmat, s nimiž se, přiznejme si, snad úplně všichni cítíme nesví, přitom bychom uvítali a voláme! po svobodě, po svobodě emoční, sexuální, ve vyjádření, v rámci dohod v partnerství samotném. Každé partnerství může být unikátní. Cítíme puzení a touhu jít s naší přirozeností, odpojit přetvářku, pózu, jasně cítíme, že je blud být třeba čistě heterosexuální bez nějaké další "vůně či příchutě" - třeba spolu s fetiší, která nás právě přivádí do varu...hmm. :-)
Je to akt. Akt tvoření, akt hledání sebe a setkávání se s někým dalším. Akt setkávání se na něčem spojujícím, které zažehuje univerzální plamen a plamen s plamenem se spojí. Ženský i mužský princip. Jedno ve druhém se rozvíjející i pohlcující, nakonec uzdravující a vyrovnávací. Klid. Nahota. Radost, láska a zase klid. Vášeň a radost ze tvorby, inspirace, zvědavost a teď pozor, místo dělání dojmu na někoho je tu VYVOLÁNÍ dojmu, aby vznikaly otázky a další puzení k objevování, propojování.
V náhlé vteřině zážeh - rozsvítilo se mi, mám nápad! Tak jako tvoří fyzická těla spojení, jsou tu i jiná těla - jemnohmotná, multidimenzionální, jaká hledají spojení s tím vším, aby vznikala úplnost. Úplnost je ovšem neudržitelná. Dynamika by se v rámci úplnosti a dokonalosti zcela vytratila, život by vyhasnul.
Proč pánové milují pohled do očí ženy?
Jiskry v očích. Jiskry života! To je ono. Prožitek, hlubší pocit, že jsem živý. Mezi všedností a tak snadnou opakovatelností režimu dne až k zemdlení, je tenhle pocit oáza, životabudič, nezbytný. Ach, člověk dnešní doby, hladový tolik po tom je! Nahota. Ale nejen ta fyzická, ale i taková, kde nejprve se odhodláme odložit strachy, přiznat si lásku a touhu ji sdílet, důvěru a spolu s tím se druhému odkrýt...někdy postupně, nevadí. Je to proces. Dejme si načas. Atmosféra, někdy je jí zapotřebí, abychom se naladili na vnímání sebe a toho druhého. Všechno kolem pak jde stranou, všechno to rušivé.
A tak jsou tu dvě těla, dvě duše sdílející, tajemství se přetavuje do intimity. Tajemství posiluje přitažlivost. Ale, co se může stát? Vlastně od jisté chvíle každá duše přijde na to, že je v podstatě bez začátku i konce, bezedná. A tedy může nechat v sobě zrodit další a další tajemství - donekonečna. A potom přitažlivost - ta niterná - neupadá, naopak zraje. Fyzická tu je, tedy je více pomíjivá, stárnutí udělá své, jak víme.
Zpět ke žhavení. Dva plameny se spojí a zesílí, dočasně zešílí. Chceš to tak? Ptá se jeden druhého. Ach, ano! Chci! A aby vzniklo... (to je na každém)
..něco nádherného! Inu, muž ženu pohladí, žena z principu je přijímající, muž dávající. A žena může opětovat, na chvíli převzít iniciativu. Ovšem, je trochu pro ni pak z rovnováhy odvádějící, pokud má setrvávat v roli muže dlouho. Ne, nevadí, když občas v tom je. Vadí, když je to dlouho. Pokud má furt velet, být silná, dávající, iniciovat/začínat, pak zapomene být taky trochu pasivní, bude jí činit potíže zpomalit, vydechnout si. Spočinout. To je dobré slovo...spočinout v náručí a nechat se hýčkat. Takže vrátit se do přijímání tak akorát.
CO nás táhne ke druhému? Jiskry v očích, úsměv (=schopnost radosti), tajemství, schopnost inspirovat, umění překvapit! Jeho či její vůně, jemnost i síla zároveň. Krapet komplikovanost na úrovni psychické. Je to zase další materiál ke zkoumání, sdílení, uzdravování - ano bolest z nepříjemných zážitků, sbližuje, vyvolává ve druhém snahu podpořit, pochopit.
A teď fyzický dotek samotný. Bez záměru, bez naladění bývá...nicneříkající, možná si toho ani nevšimnete. Ale se záměrem potěšit, pomazlit, vystupňovat napětí - garantuji, projede vámi elektřina, udělá se vám vnitřně horko, přitom naskočí husina. Když si ale řeknu rozumem "tak tam pošlu ten záměr a bude", opět to nemusí účinkovat. Potřebujete se naladit niterně, tenhle záměr je chutí, touhou hnaný, pak musí vycházet z Vás.
Dotýkáte se v onom náramném rozpoložení hezky vzájemně. Vaše čela se dotýkají, dýcháte ústy, blízko...blízko sebe. Zaposloucháte se do oné hudby Vašich dechů. Jak jsou sladěné? Když milujete, podvědomě víte, že je sladit chcete a také se tak patrně stane. Rajcovní? Hmm.. :-)
Dotekům se fantazii meze nekladou. Není to závod, je to klidná ale silná řeka. Plujete v ní, vychutnáváte si okamžiky. Podržte jedině čas. Abyste se nenechali unést tím, že musíte mít hned teď...zpomalujte a vychutnávejte si. Tvoření něčeho krásného, co jste si přáli manifestovat, uskutečnit.
Někdo má rád nezůstávat jen u fyzického a emočního proudu...někdo vidí víc a nechce to a nemůže sdílet skoro s nikým, ale cítí palčivou potřebu, právě teď. Když se miluje s vlastními přesahy a zrovna spatřuje hodně podobné přesahy partnera. Při samotném Univerzu, tolik zatouží spojit i jejich plameny!
Ony to ale udělají, ty přesahy už někdy v čase předtím, než lidi fyzicky. Už tam někdy ze dřív spojení existuje. Akorát v té chvíli se zviditelní, v atmosféře onoho napětí, jsou takové energie takřka hmatatelné. Jdou si naproti a skrze partnery (dle toho, jak jsou partneři vnímaví k jejich průvodcům, avatarům, vyšším Já či jak to nazvat) se rovněž pomilují...splynou a projíždí jimi kosmická energie napříč všemi dimenzemi, jaké jejich "těla" mohou mít. A pak to fyzicky člověk cítí intenzivněji, hlouběji i šířeji. Vidí 360stupňů, budoucnost, minulost i současnost, Zemi, mnohovesmír a to vše proudí do energetických bodů těla a zase z nich ven...zjednodušeně, vtahujeme skrze korunní čakru proud světla (výměna na čakrách s partnerem), pak po čakrách až ke kořenové a do Země-krystal. Na každé čakře opět výměna energií s partnerem...Chci soucítit s Tebou duchovní čtení skrze Vesmír, Chci s Tebou vidět i sdílet vize a sny, Chci se Ti v pravdě vyjádřit, Chci se Ti v lásce vyjádřit, Chci se Ti činy a zážitky s Tebou propojit, Chci s Tebou Tvořit/Plodit, Chci s Tebou žít/nabíjet buněčné DNA-krystalické tělo...I am you, You are me. YOU are We, We are YOU....
A zase fyzicky...prožíváním takto do libosti a završení až přehlcující, k zešílení - vnímáte univerzální dotek. Dotek Boha.
Božství v nás...tak si ho užijte, sexualita taková, jaká je v radostném žití. A teď jako vzdání úcty k posvátné sexualitě vám sdělím tohle: Jdu blahem omdlít, právě po zveřejnění. :-) <3